Nedávno poté, co jsem si vytvořil tento RBG blikač (tzv. budič) pro 1 RGB LEDku s analogovou i digitální regulací (od teď jen velká verze) přináším jeho novou, menší verzi.
Ta vznikla neboť jsem si tu „velkou verzi“ zapojil do USB a používal jako pěkný doplněk k notebooku. Najednou jsem si však uvědomil, že jsem za tu dobu téměř s žádným potenciometrem ani neotočil. A navíc mě napadlo, že si na to nasadím plexisklovou trubičku z propisky za 4,-Kč, a tím vznikne jakoby neon. „Velká verze“ by proto potřebovala značně úpravy, a vzhledem k tomu, jaká to byla zbastlenina, tak jsem si prostě vytvořil novou verzi.
Popis obvodu
Při pohledu na schéma vidíme oproti „velké verzi“ trošku zjednodušení. Ubyly právě všechny 3 potenciometry pro analogovou regulaci i ten pro regulaci rychlosti blikání. Tím pádem odpadl i přepínač analog/digital. Doba blikání se tedy mění pouze vhodným zapojením RGB LEDky.
Jak jste si jistě všimli, tak ten čítač (IC1) má 4 výstupy a LEDka je RGB, tedy 3 barvy. Buďto si vedle ní můžete zapojit třeba bílou a mít 16 barevný čítač (klasické barvená 16- barevná (4-bitová) paleta pro např. MS windows 9*) nebo LED přepojovat. Buďto ji zapojíte do „nejpomalejších“ 3 bitů (a „nejrychleší bit“ zůstane nepoužit) a LEDka bude blikat pomaleji nebo ji naopak zapojíte do „nejrychlejší“ trojce bitů a bude blikat dvojnásobně rychle. Pokud použijete moje hodnoty součástek, tak celá perioda 8 barev bude 52 nebo 104 sekund.
Matrice, deska ze strany spůjů ZDE!
Co se týče stavby, tak můj cíl byl (jako vždy 🙂 vytvořit desku co nejjednodušší, jednak co do pájení a taky co do výroby DPS (domácí fotocesta nemusí být moc přesná). Tak jsem se snažil udělat co největší pájecí plošky a co nejsilnější cesty a to vše naopak zmrsknout na co nejmenší destičku. Takže se tam stalo, že se na pár místech cestičky spojily se sousedními pájecími ploškami. Po osvitu tedy musíte provést proškrabání! To buď dle schématu, nebo pomoci tohoto hybridního zobrazení.
Osazování
Pro osazování použijte buďto opět ten poloosazovák nebo úplný osazovák i když si myslím, že se stačí podívat do schématu co kam vede, a nacpat to tam.
Integráče tam dáte i se zavřenýma očima (opět doporučuji použít sokle – patice), keramický kondenzátor je tam jen 1 – 10nF až 100nF, elektrolyt hned vedle něj 47µF (jejich společná cesta je jeho mínus), ostatní elyty jsou také 47µF (jsem bral, co bylo doma :-). Podobně odpory – ty u 555ky jsou R1 = 10k a R2 = 100k, ty, co vedou přímo z IC2 jsou 100k ty zbývající po 470R. Dutinkáč může být na stojato (8 pinový asi neseženete, zkuste 2×4 pinový, 5+3 pinový nebo kupte 10 pinový a 2 piny ustřihněte) a tranzistory BC 337 – není co řešit. Nezapomeňte osadit ten 1 jumper, a připájet napájecí vodiče – klidně dvojlinku a do USB konektoru (jako já).
Návrh vlastních hodnot
Já sám jsem to měl celé navržené a ve chvíli, kdy jsem začal osazovat, tak jsem zjistil, že mi chybí odpory 47k, které tam měly být původně. Tak jsem to tak všelijak poupravoval, až vznikl výsledný seznam součástek. Takže si můžete upravovat součástky téměř jak se vám zlíbí. Pro R1, R2, C1 a C2 platí standartni zásady a vzorečky pro návrh astabilního klopného odvodu s NE555 →.
Pro ty vyhlazovací kombinace přibližně platí že doba přechodu je rovná RX krát CX krát konstanta (RX a CX jsou ty společné). Konstanta se liší pro rožínání a zhášení LEDky, protože při nabíjení např. C3 teče část proudu i přes R4, což zpomaluje nabíjení. Naopak, když se vybíjí, využije tento rezistor a vybíjí se tak rychleji. Pro rozsvětsování LEDky se tedy dá říct, že je to asi polovina součinu RX x CX, a doba zhášení je tomuto součinu téměř rovná. V mém případě asi 2 a 4,5 sekundy. Pokud by jste si upravovali součástky, tak akorát dávejte pozor na to, aby zhášení ledky netrvalo třeba 8 vteřin a jeden cyklus 555ky třeba vteřiny 2. To by pak LEDka jenom tak trošku pomžourávala.
První zapojení
Pokud si vůbec nejste jisti, zda-li vám to bude fungovat, tak doporučuji vyhodit oba integráče, vypojit RGB LEDku a zapojit ampérmetr na zdroj. Pokud zapojení neodebírá žádný proud (až na přechodový jev při nabíjení C1), tak je pravděpodobně v pořádku. Pak vložte 555ku, a opět zkuste proud. Na pinu 3 555ky by jste měli naměřit napěťové pulsy. Jejich perioda bude celkem vysoká (několik vteřin), takže, tam ten měřák držte klidně půl minuty. Pokud měříte oscilace, můžete vložit čítač (IC-2). Pravděpodbně by už tam chyba být neměla, ale pro jistotu můžete přeměřit proudový odběr is čítačem, bez LED(ek). Měl by být téměř zanedbatelný-méně než 1mA. Největší odběr mají samotné LEDky (každá od 5mA do 20mA, v mém případě bral obvod při svitu všech LEDek kolem 15mA).
POZOR! Pokud máte vše zapojeno tak jak má, přiopojeno napájení, LEDky se nerozsvítí hned, neboť se musí nabít kondenzátory C3-C6. Takže první svit očekávejte až po několika sekundách!
Seznam součástek
| R1 | 10k |
| R2 | 100k |
| R3 – R9 | 100k (4ks) |
| R4 – R10 | 470R (4ks) |
| C1 | 47uF |
| C2 | 10nF až 100nF |
| C3 – C6 | 47uF (4ks) |
| IC1 | NE555 |
| IC2 | 4520B, nebo jiný 2 x Cmos 4 bitový binární čítač s odpovídajícím uspořádáním pinů |
| T1-T4 | BC 337 (4ks) |
| JMP1, JMP2 | dutinkový konektor (ideálně) nastojato, celkem 8 pinů – viz text |
| – | kousek drátku na jumper a (ideálně) dvojlinka na napájení |
| – | kousek Cuprexitu s fotocitlivou vrstvou, asi 50×50 mm |